Jóga a vše s ní spojené (jógamatky, lahve, pobyty, oblečení, knihy a tak dále..) jsou poslední dvě desítky let u nás, ale i celosvětově, velmi populární témata a zájem o ně neustále roste. To je samozřejmě v pořádku a pochopitelné. Jóga pomáhá s psychickou a fyzickou zátěží, se kterou se moderní člověk dennodenně konfrontuje. V tomto článku mám nicméně to milé potěšení představit koncept jógy možná trochu jinak, než jste zvyklí. Pevně doufám, že během tohoto krátkého čtení prohloubím vaše znalosti, osvětlím zajímavosti tisíce let staré tradice a celkově podpořím a motivuji k dalšímu zájmu o techniky, které jsou stále aktuální. Co víc, právě teď jsou možná třeba více než kdy dřív :).
Co je vlastně “jóga”?
Jak už jsem zmínila, slovo “jóga” je velmi často skloňované, nejen v naší zemi, ale i ve světě. Západní část světa ovšem dovolím si říct, vnímá tyto tradice, praktiky a učení poněkud “prakticky – povrchně”. Osobně to vůbec neodsuzuji, vše má svůj přirozený vývoj a koneckonců kdo si může dovolit z časových, finančních, rodinných nebo jiných důvodů každodenní několika hodinovou praxi? Cílem tohoto článku není poukazovat na nedostatky západního chápání, předávání a praxe jógy, ale pouze upozornění, že to jde i jinak a více hlouběji. Stačí opravdu několik málo změn v denním životě, uvědomění si spojení a propojení informací a z běžné hodiny drilu a cvičení máte rázem duševně obohacující a vědomí rozšiřující zážitek.
Zbývá pouze otázka: Chcete to? Ptám se takto, možná trochu zvláštně, proto, že sama jako lektorka jógy a aromaterapeutka pracující hlavně s psychickou a duševní stránkou mých klientů vím, že ne všichni lidé jsou připraveni na změnu, ne všichni chtějí změnu. Cesta příběhu každého z nás se ubírá velmi rozličně a tedy se ani neodvažuji tvrdit, že něco je “správně” a něco “špatně”. To je ostatně téma hodno dalšího celého článku. Pokud ale cítíte, že by vašemu životu prospělo více harmonie, vnitřního klidu, sebejistoty, bezpečí, uvolnění, lehkosti a že prosté postavení těla do určitých pozic s vaší fyzickou, duševní nebo psychickou stránkou buď nic nedělají, nebo stále něco “chybí”, tento článek by pro vás mohl mnohé osvětlit a možná vás nasměrovat směrem, kde vám bude lépe.
Pataňdžaliho osmidílná stezka
Zakladatel a “otec” jógové filozofie, tak, jak ji známe dnes, mistr Pataňdžali. Dal předávanému systému a komplexu vědomostí a praktik formu, ucelení a tvar. Jeho nejznámější dílo ve formě knihy se nazývá “Pataňdžaliho jógasútra” a vznikla zhruba 200 let př.n.l. Tento článek dovolím si pojmout jako její shrnutí pro každodenní použití v moderním životě. Osobně velmi doporučuji i Oshovy výklady Pataňdžaliho jógasútry, vysvětluje základní dílo poněkud více pro moderního člověka.
Základ jógové filozofie Pataňdžali charakterizuje jako osm bodů a částí, kterými bychom se měli řídit, zařadit je do našeho života a integrovat sami do sebe. Odměnou se nám tím dostane celistvosti, poznání, prohloubení vědomí, pochopení a vnitřního míru, klidu a harmonie se vším. Tyto části se jmenovitě nazývají: jama, nijama, ásana, pránájáma, prátjáhára, dhárana, dhjána a samádhi. Určitě jste si všimli, že “ásana”, tedy různé pozice těla, tvoří pouze ⅛ z celého koláče jógové filozofie. Pojďme si tedy jednotlivé části popsat, přiblížit se jim a třeba je i vyzkoušet.
JAMA
Slovem “jama” se označuje souhrn pěti zásad, jejichž dodržováním se adept jógy dostává do harmonického vztahu napřed sám se sebou a později i s okolním světem. Jedná se o vysoce morální a etické zásady, které jsou nutné pro dodržení lidského “bytí”. Zmíněná témata v sobě nemáme již dále podporovat:
Ahimsa (Nenásilí)
Připomíná nám abychom se vzdali násilí ve všech možných formách. Fyzické, psychické, násilí, kterého se dopouštíme sami na sobě, násilí v myšlenkách, slovech. Ahimsa je o vzdání se agrese a “zla”, stejně jako o uvědomění, že odpověď na násilí není opět násilí.
Satja (Nelhaní)
Není pouze prožitkem a projevem často velmi subjektivní “pravdy”, ale spíše způsobem života, podpořeným upřímností (sám k sobě i k okolí), opravdovostí, autenticitou. Satja se zaměřuje na opravdovost našich činů, myšlenek i slov.
Astéja (Nekradení)
Pro většinu lidí naprosto přirozená zásada. Nejedná se ale pouze o hmotné věci, které bychom si neměli přisvojovat, pokud nám nepatří. Astéja zapovídá všechny velké i malé podvody, podvůdky, šizení a jakoukoli nekalou činnost. Úplně nejhorší je z nich krádež času, mysli a ducha.
Brahmačarja (Kontrola smyslnosti)
Je často mylně interpretována jako kompletní zdržení se jakékoli sexuální aktivity, nicméně původní význam spočívá v opravdovosti a čistotě činů. Tedy vybízí k nenechání se ovládnout jakýmikoliv smysly, ať už se jedná o zrak, čich, hmat, nebo jakýkoliv jiný. Ano, může zahrnovat sexuální půst, ale pouze v případě, že to tak student jógy opravdu cítí. Prvotní myšlenka není vymazat sexualitu, ale nechovat se jako zvíře podle smyslových naučených vzorců. Brahmačarja učí nepodlehnout krásnému muži pouze pro to, že je krásný, stejně jako nepodlehnout dalším a dalším kabelkám, botám, šperkům, nebo dalším a dalším čokoládám, sladkostem a jiným lahůdkám, pouze pro to, že teď a tady potřebujeme ukojit určitou potřebu a chtění.
Aparigraha (Nežádostivost)
Učí o odstranění sobectví, vlastnictví, ovládnutí touhy mít a představy “Já mám, tohle je moje”. Jóga nás přirozeně učí sloužit druhým, pomáhat a dělit se ze srdce. Dělit se o radost, jemnost, lásku, čas, přirozenost i přítomnost. Ne za každou cenu na všem vydělat, mít ze všeho prospěch, být hrabiví a chamtiví. To by nás na duševní, duchovní i fyzické cestě daleko neposunulo, nemyslíte? 🙂
NIJAMA
Dalších pět zásad, tentokrát vypovídajích o tom, čím bychom se naopak měli řídit a co dělat. Jama byla o nedělání, Nijama je o dělání. Jejich dodržováním opět harmonizujeme nejen nás samotné a náš vztah k sobě, ale po integraci i vztahy k našemu okolí. Tyto otázky na rozdíl od Jama, v sobě podporovat máme:
Sauča (Vnitřní a vnější čistota)
Nabádá k čistotě ve všech formách. Čistota těla, oděvu, jídla, prostředí, ale i mysli, činů nebo emocí. Tato zásada nás opět směřuje k původní opravdovosti, upřímnosti. Sauča není pouze o uklízení bytu, hovoří i o našem mentálním pořádku, zbavení se starých nefunkčních vzorců chování, tíživých myšlenek nebo stagnujících emocí, stejně jako o volném vyjádření, otevřené a čisté komunikaci ať už na naší straně, nebo na straně toho, s kým hovoříme – nechat opozici se vyjádřit.
Santóša (Mentální vyrovnanost)
Upozorňuje na nesmírnou důležitost klidu mysli. Sauča nás provedla očištěním od nepotřebného, Santóša už je spočinutí ve vnitřním stavu Jednoty, harmonie a klidu, který po odstranění nepotřebného přichází. Říká, že ve středu jakkoliv velkého hurikánu zmatku existuje mír, stejně jako může existovat v nás za jakýchkoliv podmínek.
Tapas (Ukáznění mysli)
Je primárně o disciplíně, pravidelnosti, praxi a výdrži. O koncentraci a síle, kterou potřebujeme (budeme potřebovat), abychom se na své cestě mohli posouvat. Je to tzv. zapálení se pro něco. Pro co mi hoří srdce, tomu bych se měla věnovat. A pak znovu a znovu. V rámci filozofie jógy Tapas hovoří nejen o pravidelné praxi ásan, ale také o pravidelné meditaci, dechových cvičeních a celkově o dodržování a začlenění všech osmi dílů Pataňdžaliho stezky do vašeho života. Je o nepolevení a pokračování dál.
Svádhjája (Sebepoznání pomocí introspekce)
Je za mě jedno v nejdůležitějších témat jógy i klíčem k psychické pohodě. Jedná se o sebestudium, dotazování sebe sama, sebeanalýza, chcete-li. Uvědomování si sebe sama, hledání v sobě, dívání a pátrání ve svém nitru. Pokud adept kráčí po této cestě, byť z počátku není často extra příjemná, pokud přidá své opravdové zapálení pro věc, může se osvobodit od iluzí, klamů a umělých požadavků a nároků světa. Zůstane pouze Já ve své kráse, čistotě a blaženosti.
Íšvara pranidhána (Přijetí s pokorou a úctou vyšší principy)
Může být pro moderního člověka, který je zvyklí na výsledky, důkazy a potvrzení, lehkým oříškem. Tato kapitola nás učí o pozornosti a úctě vůči vesmírným silám, stejně jako o nekonečné vděčnosti a důvěře v vně.
ÁSANA
Část jógového učení, které pojednává o postavení fyzického těla do různých pozic se nazývá Ásana. Proto je slova “ásana” součástí názvu každé jógové pozice. Podle starých textů celkem existuje 8 400 000 různých jógových pozic, hlavních je z nich ale pouze 84. V některých typech jógy adepta často prvních několik let pustí pouze k praxi jógových pozic a až teprve když jeho tělo zesílí, učí se meditovat a dělat další jógové techniky. Ásana byla vždy vnímaná jako přípravná část adepta na jeho další pokrok, nikdy ne konečnou fází, která by se již více nerozvíjela.
Cílem každé pozice,pokud se to tak dá říct, je naše maximální přítomnost. Být si vědom toho, jak stojíme v určité pozici, jak se cítíme, co si myslíme. Být si vědom procesů, které se v nás teď a tady odehrávají. Na to už nás připravili předchozí body převážně z kapitoly Nijama. Pokud budeme stavět naše tělo do různých figur na podložce bez opravdového a vědomého spojení sám se sebou, pokud budeme bez-vědomí, opravdu se zde jedná pouze o cvičení a podle mého názoru, se pak o praxi jógy jedná opravdu málo.
Nicméně pro motivaci právě k praxi různých druhů ásan přidávám informaci, že praxí těchto pozic můžeme dosáhnout protáhnutí a posílení svalů, uvolnění kloubů, vyrovnání svalové disbalance, stimulace metabolismu, lymfy, podpory vnitřních orgánů, ovlivnění hladiny hormonů v těle, stejně jako zlepšení činnosti cévní, vylučovací, trávicí, nervové nebo dýchací soustavy. Optimální doba pro dostatečný účinek konkrétní ásany je 3-20 minut, kdy v pozici spočíváme klidně, přirozeně, bez bolesti, s klidným dechem i myslí.
PRÁNÁJÁMA
Takto se označují techniky, které pomáhají řídit tok energie (prány) v těle skrze dech. Díky technikám pranajámy nejen že maximálně okysličíme naše tělo, krev i mozek, ale zvyšujeme i obsah energie v našem těle, můžeme se zbavit nepříjemných a tíživých myšlenek, nebo nefunkčních emocí či vzorců chování.
PRÁTJÁHÁRA
Učí stáhnout své smysly z objektů a obrácení roztěkané pozornosti do našeho nitra. Pokud jedinec plně pochopí tuto část jógového učení, zjistí, že pozorované je totožné s pozorovatelem. Dokud si člověk neuvědomí zrádnou aktivitu nižší mysli, zůstane služebníkem jejich rozmarů a nerozumných aktivit. Cílem je, plné obrácení mysli dovnitř – kontrola a ovládnutí smyslů i mysli.
DHÁRANA
Jednoduše koncentrace, maximální bytí v přítomnosti. Koncentrace na dech, postavení těla, držení energie uvnitř těla pomocí bandh (tělní energetické zámky v těle, se kterými může adept fyzicky pracovat). Čisté bytí v blažené přítomnosti.
DHJÁNA
Zde se již setkáváme s vyšším stavem mysli, kdy po dostatečné koncentraci a soustředění mysli dochází v meditaci k uvolnění a rozplynutí. Bytosti, které se do tohoto stavu dostaly popsaly tento stav, jako naplnění mírem, štěstím, láskou a harmonií. Součástí je i nekonečný jas a všudypřítomná radost.
SAMÁDHI
Nebo také jinak “dokonalé poznání”, dosažení kosmického a univerzálního vědomí. Vědomí všeho. U různých osob tento stav nastává jinak. Může se začít objevovat jako jemné opakující se záblesky ryzího vědomí, nebo se “stát” jako trvalý přirozený stav bytosti jako celku. Duši, která tento stav prožije je, se říká osvobozená, realizovaná.
Slovo podpory na závěr
Přátelé, doufám, že vás tento článek inspiroval a pobídl k objevení a objevování něčeho nového. Pokud chodíte každý týden na tu samou lekci jógy a cítíte, že je to tak v pořádku, tak to opravdu je tak v pořádku :). Nicméně nedá mi to, musím vás vyzvat k navštěvování certifikovaných, oduševnělých lektorů, kteří mají sami tu kapacitu, sílu a schopnosti, aby vás někam na vaší cestě posunuli. Za mě je praxe pránájámy základ, stejně tak meditace.
Ásany samozřejmě také, ale nechte si prosím, doporučit, jaké postavení těla je vhodné právě pro vás (možná máte nějaký zdravotní neduh, bolavé rameno či kyčle, menstruaci, nebo se jen cítíte unavení) a popř. v jaké modifikaci, protože každé tělo je jiné a stejná ásana v podání dvou těl může vypadat jinak. Naučte se prosím, nejprve s dobrým lektorem jak má takové správné postavení těla vypadat, jak se v tomto postavení cítíte, co všechno se ve vašem těle děje a až po té praktikujte sami doma.
Bohužel sami si své “chyby” často ani neuvědomujeme, nevidíme nebo o nich v mnohem častějším případě vůbec nevíme. Ale to je v pořádku, nemusíte vše vědět a zvládnout sami. Nechte si poradit, od člověka, kterému důvěřujete. Přeji úžasné dny :).
